Draní peří bývalo na vesnicích obvyklou činností pro dlouhé zimní večery. Tato setkání měla i společenský rozměr – povídalo se, vzpomínalo a zpívalo. V domově seniorů tomu nebylo jinak – vrátili jsme se do dob minulých a setkali se právě při aktivitě, jako je draní peří. Na stolech ve společenské místnosti se nahromadila husí pírka i peříčka a uživatelky draly a draly. Kromě práce vzpomínaly, vyprávěly si a zpívaly. Prachatický harmonikář Jan Tischler doprovázel dračky při práci hezkými českými písničkami, a tak není divu, že draní šlo pěkně od ruky a dopoledne rychle uteklo. Péřovou peřinu bychom sice nenaplnili, ale zato naše srdce byly naplněny pocitem z dobře odvedené práce, radostí ze setkání a spokojeností z hezky prožitého dopoledne.
